Mikulov

Z historie

Bitvou u Znojma skončilo tažení roku 1809. Rakousko, na něž těžce dopadly podmínky Prešpurského míru z roku 1805, spatřilo příležitost ke změně své situace v tom, že jádro francouzské armády bojovalo od roku 1808 ve Španělsku. S finanční podporou Velké Británie připravilo ofenzivní plán, který se opíral o předpoklad všeobecné německé nespokojenosti s Francouzi uspořádanou Evropou. Rakouské velení počítalo s tím, že se menší jihoněmecké státy přidají na jeho stranu. Podobně jako v roce 1805 však tento předpoklad nevyšel. Napoleon se vrátil ze Španělska a s novou armádou, stojící zejména na druhosledových jednotkách a v níž významné kontingenty tvořily jednotky států Rýnského spolku, rakouské sbory vytlačil z Bavorska a po měsíčním tažení opět po čtyřech letech obsadil Vídeň. Následovala bitva u Aspern-Esslingu, kde arcivévoda Karel uštědřil císaři Francouzů první porážku v jeho oslnivé kariéře. Nebyla to však porážka rozhodující a o šest týdnů později se na stejném bitevním poli před Vídní utkaly obě armády znovu. V bitvě u Wagramu již Napoleon zvítězil a donutil Rakušany ustoupit. Vyrazil se svou armádou za nimi a v okolí Znojma, kde arcivévoda Karel zastavil, došlo k poslední bitvě tažení, jež byla přerušena příměřím. Mírová smlouva byla podepsána až 14. října v Schönbrunnu a představovala pro Rakousko další těžkou politickou a ekonomickou ránu. Stalo se na čtyři roky z donucení spojencem Francie, což bylo v roce 1810 stvrzeno sňatkem císaře Napoleona a dcery císaře Františka, Marie Louisy.

Město Mikulov se zapsalo do dějin obou tažení císaře Napoleona proti Rakousku – v roce 1805 i v roce 1809 jím prošly části armád obou stran. Čtyři dny po bitvě u Slavkova, 6. prosince 1805, zde bylo zahájeno jednání o míru, který byl později uzavřen v Bratislavě. V roce 1809 proběhly v okolí Mikulova boje přímo související s poslední bitvou tažení – bitvou u nedalekého Znojma. A 15. září 1809 na zámku Dietrichsteinů přespal cestou do Brna a na slavkovské bojiště sám Napoleon.

Po bitvě u Wagramu ustupoval 4. rakouský sbor podmaršálka Rosenberga právě na Mikulov, jeho úkolem bylo upoutat na sebe pozornost Francouzů a krýt tak ústup jádra rakouských sil směrem na Znojmo a dále na Jihlavu. Ústupové boje sváděla s čelními jednotkami francouzských sborů maršálů Davouta a Marmonta především divize, již vedl nadaný a později velmi proslulý velitel, podmaršálek Radecký. Marmont se stočil ke Znojmu již 10. července, ale Davout došel až do Mikulova a teprve odtud byl jeho sbor povolán ke Znojmu, kam nedorazil před uzavřením příměří.

Krásné historické město Mikulov a jeho okolí nabízejí pro vzpomínkové akce s účastí spolků vojenské historie dokonalé podmínky. První akce zde proběhla ke všeobecné spokojenosti již v loňském roce. Mikulov 2009 by měl být první z řady akcí, jejichž cílem bude připravit důstojné připomenutí 200. výročí událostí roku 1809 v celém regionu, včetně bojiště Aspern-Essling-Wagram v Rakousku.

V Mikulově se v roce 1809 nebojovalo. Město i jeho okolí však přítomnosti armád nebylo ušetřeno. Akce by měla návštěvníkům nabídnout pohled na běžný život vojáka počátku 19. století, v zámeckém parku vyroste vojenský tábor, na 200 vojáků včetně několika jezdců ve věrných replikách historických uniforem se budou věnovat výcviku, ulicemi budou defilovat vojenské jednotky. Součástí příprav na rok 2009 přitom samozřejmě bude také nácvik bojových ukázek, který bude představovat nejatraktivnější část programu. Pro veřejnost jsou určeny zejména body sobotního programu.