Mikulov

Přírodní rezervace

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se nacházejí čtyři národní přírodní rezervace (Děvín-Kotel-Soutěska, Křivé jezero, Slanisko u Nesytu a Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen), pět přírodních rezervací (Liščí vrch, Milovická stráň, Svatý kopeček, Šibeničník a Turold) jedna národní přírodní památka (Kalendář věků) a čtyři přírodní památky (Kočičí skála, Kienberg, Růžový kopec a Anenský vrch).

Již výčet těchto maloplošných chráněných území dokazuje, že Pálava v sobě skrývá cenné přírodní hodnoty. Každé ze jmenovaných území nabízí svoji osobitou přírodní krásu, možnost pozorovat rozmanitou flóru i faunu – stačí být jen tichým a ohleduplným hostem a pálavská příroda předvede svým návštěvníkům všechna svá tajemství.

Mikulov

Na vrcholu Svatého kopečku je uchován zbytek zarovnaného povrchu, na svazích se vyskytují drobné izolované skály a krasové tvary. Stepní plochy místy zarůstají teplomilnými křovinami, např. hlohem jednosemenným a mahalebkou obecnou, pro skalní step je typická početná populace kosatce nízkého a kosatce skalního písečného.

Svatý kopeček

Svatý kopeček představuje pro Českou republiku zřejmě nejbohatší lokalitu záraz (např. mordovka písečná a záraza šupinatá). Společenstvo stepních bezobratlých reprezentuje např. hojná kudlanka nábožná, zlatohlávci, roháči obecní, chrousti obecní. Ve věžích kaple hnízdí několik párů kavek obecných, v opuštěném lomu pár výrů velkých. Vyskytuje se zde např. ještěrka zelená i užovka hladká.

Turold

Ilustrační obrázekBradlo Turoldu (385 m n. m.) je tvořeno jurskými vápenci a svrchnokřídovými sedimenty. Bylo zde nalezeno více než 250 druhů rostlin, např. devaterka rozprostřená, hlaváček jarní, chrpa chlumní, koniklec velkokvětý, kosatec pestrý aj. Vysazena sem byla šalvěj vlnatá. Velkou část území dnešní rezervace kryje kulturní les s převahou borovice černé, dubu letního a jasanu ztepilého. Lokalita je známá především jako význačné zimoviště netopýrů (např. vrápenec malý, netopýr velký, netopýr řasnatý, netopýr brvitý, netopýr vodní, netopýr ušatý a netopýr vousatý). Pravidelně tu hnízdí výr velký, sedmihlásek hajní, slavík obecný. V této přírodní rezervaci naleznete Geopark, který byl vybudován při rekultivaci lomu. Naleznete v něm 17 bloků hornin z různých částí naší republiky, které byly vybrány tak, aby reprezentovaly co nejširší škálu typických zástupců naší geologické historie. Každý vzorek horniny je označen tabulkou, mapkou výskytu a mikrosnímkem. 

Šibeničník

Vápencový útes Šibeničník (238 m n. m.) se skalní a luční stepí je také velmi zajímavou geologickou a botanickou lokalitou. Je jediným územím, kde na Pavlovských vrších roste koniklec luční, pryšec sivý menší a žebříček štětinolistý. Skalnaté svahy kryjí nevelké plochy skalních stepí s lipnicí bádenskou a kostřavou sivou, skalní štěrbiny osídluje tařice skalní. Západní svah severního vrcholu je kryt drnovu stepí, která hostí jedinou populaci ovsíře stepního na Moravě. Tu zde objevil významný český botanik Josef Podpěra. V přírodní rezervaci lze zahlédnout lindušku lesní, krutihlava obecného, žluvu hajní a další.

Kalendář věků

Kalendář věků se nachází na severním úpatí Pavlovských vrchů východně od obce Dolní Věstonice na jižní Moravě. Jde o opuštěnou cihelnu, jejíž dno se nachází ve výšce cca 180 m n. m. Těžbou zde byl odkryt profil o výšce cca 20 m, v jehož středu byl po ukončení těžby vytvořen vertikální zářez obdélníkového profilu. Ve dně cihelny bylo vrty zjištěno další 15 m mocné souvrství spraší, svahových sedimentů a fluviálních písků s ojedinělými štěrčíky a se dvěma půdními komplexy. V blízkém okolí opuštěné cihelny v roce 2000 proběhl intenzivní speleologický průzkum, který se zaměřil na mapování sprašového pseudokrasu, při tomto průzkumu byla mimo jiné důkladně zmapována podzemní prostora, která byla nazvána Netopýří jeskyně (délka cca 70 m, hloubka 20 m). Při tomto průzkumu byly v okolí Kalendáře věků popsány i další podzemní prostory a jiné pseudokrasové jevy.

Kočičí skála

Přírodní památka Kočičí skála (361 m n. m.) leží asi 2 km severně od Mikulova a jedná se o malou vápencovou skálu, v jejichž štěrbinách se uchytila např. tařice skalní. Západní svah útesu pokrývá luční step s válečkou prapořitou, východní svah porůstají teplomilné křoviny.
Na severozápadním svahu skalky se nachází jediná existující populace pomněnky úzkolisté na Pavlovských vrších. V lokalitě se nachází několik zvláště chráněných rostlin, jako jsou hlaváček jarní, hvězdnice zlatovlásek, koulenka vyšší, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lomikámen trojprstý a zvonek boloňský.

Kienberg

Temeno vrchu Kienberg (244 m n. m.) je překryto spraší. V písčitých sedimentech se nacházejí druhohorní fosilie. Rostlinstvo tu zastupují stepní trávníky s roztroušenými křovinami. Lokalita je význačná výskytem více druhů blanokřídlého hmyzu, vázaného na hlinité svahy. Hnízdí zde po dlouhé době i vlha pestrá.

Okolí

Děvín-Kotel-Soutěska

Jedná se o tři sousedící vrchy, z nichž Děvín (554 m n. m.) je nejvyšším bodem Pálavy. Součástí jeho vrcholu je i zřícenina hradu Děvičky. Chráněné území tu bylo vyhlášeno již v roce 1946. Na poměrně malé ploše se zde setkávají horské dealpinské druhy (např. písečnice velkokvětá, která tu roste na jediném místě v České republice) se stepními druhy (např. kosatec nízký, jenž zde má nejpočetnější populaci na našem území). Z fauny zaujme vzácná kobylka sága či ještěrka zelená. Kromě dudka chocholatého tu mimo jiné hnízdí výr velký. Území bylo částečně poškozeno dřívějším oborním chovem kozy bezoárové a muflonů.

Křivé jezero

Tato lokalita není veřejnosti přístupná, protože se jedná o vzácnou ukázku nivy se zbytkem přirozeného říčního koryta, s lužními loukami a mokřadními a vodními společenstvy. . Roste zde řada unikátních rostlin (např. ladoňka vídeňská, violka slatinná, hrachor bahenní, kosatec sibiřský, ožanka čpavá, pryšec bahenní, žluťucha slatinná aj.). Bledule letní zde má nejpočetnější populaci v českých zemích. Rezervace chrání unikátní ukázky lužních biotopů se všemi význačnými živočichy. Vyskytuje se tu listonoh jarní, žábronožka sněžní a někteří zástupci lasturnatek. Na březích tůní žije vzácný velký střevlík, v soliterních dubech je doposud běžným druhem tesařík obrovský. V tůních se rozmnožuje velký počet obojživelníků: rosnička zelená, skokan ostronosý, skokan menší, skokan skřehotavý, kriticky ohrožený čolek velký. Na Křivém jezeře mimo jiné hnízdí orel mořský, luňák červený i hnědý, na jaře se ohlašuje menší lesní kolonie čápů bílých. Původně byla rezervace vyhlášena z důvodu unikátního způsobu hnízdění husí velkých na vrbách. V posledních letech se na území rezervace pravidelně vyskytuje i bobr evropský.

Slanisko u Nesytu

Tato národní přírodní rezervace je nejcennější moravskou lokalitou slanomilné flóry. Rozpustné soli, které jsou nezbytné pro výskyt tohoto druhu vegetace, pocházejí z podložních usazenin třetihorního moře a z vývěru minerálních vod, které v minulosti využívaly sirné lázně v Sedleci. K nejvzácnějším rostlinám tohoto území patří hadí mord malokvětý, dále hvězdnice slanistá, jitrocel přímořský, sítina slanisková aj. Mimo jiné je tu prokázán výskyt šesti ohrožených druhů motýlů, např. obalečíků, chobotníčka slaništního aj. Slanisko se nachází u největšího moravského rybníku Nesytu (315 ha), který je součástí jedné z nejstarších rybničních soustav na Moravě, Lednických rybníků. Rybníky se řadí k mokřadům mezinárodního významu. Zároveň jsou cenným ptačím územím, Ptačí oblastí Lednické rybníky, v rámci soustavy Natura 2000. Hnízdí tu i naše nejvzácnější kachna zrzohlávka rudozobá..

Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen

Rezervace se nachází severně od Mikulova. Na úpatí Stolové hory (458 m n. m.) se rozprostírá drnová step s množstvím vzácných rostlin (např. šalvěj habešská, která se tu vyskytuje na jediném místě v České republice, koniklec velkokvětý, hvozdík Lumnitzerův pálavský, kosatec skalní písečný, kavyl Ivanův, lilie zlatohlávek aj.). Ke spatření je tu i zástupce bezobratlých – roháč obecný, cvrček polní, ploskoroh žlutý, přástevník kostivalový. Savci jsou zastoupeni například křečkem polním.

Na vrcholu hřbetu Růžového vrchu lze nalézt řadu krasových jevů, např. závrty a vyvětralá krasová okna. Na skalních stepích se zde vyskytuje např. pěchava vápnomilná, lomikámen latnatý, stařinec celolistý, lipnice bádenská aj. Na stepních teráskách vegetuje rozchodník ostrý, rozchodník bílý a netřesk srstnatý olysalý. Severovýchodní svahy jsou v předjaří nápadné rozkvetlou sněženkou předjarní. Rezervace je typická výskytem stepních druhů bezobratlých (např. saranče modrokřídlá, kudlanka nábožná aj.). V křovinách hnízdí např. ťuhýk obecný, pěnice vlašská, sedmihlásek hajní, hrdlička divoká, slavík obecný a bramborníček černohlavý. Na dvou strmých skalních útesech se na vrcholu Růžového vrchu nachází zřícenina Sirotčího hrádku.

I na menším nedalekém vápencovém útesu Kočičí kámen (351 m n. m.) roste mezi vinicemi stepní teplomilná flóra (např. kostřava sivá, lipnice bádenská, kostřava walliska) a v západní části rezervace luční step s válečkou prapořitou.

Liščí vrch

Také přírodní rezervaci Liščí vrch obývají stepní společenstva s nejsilnější populací lnu chlupatého v českých zemích. Ze zvláště chráněných druhů rostlin se tu vyskytuje např. i divizna brunátná, hlaváček jarní, kosatec nízký, koulenka vyšší, lněnka rolní, sasanka lesní, zlatovlásek obecný, zvonek sibiřský aj. Z motýlů byl na Liščím vrchu zaznamenán např. jasoň dymnivkový, otakárek ovocný, martináč hrušňový a nebo velká včela drvodělka fialová. Hojně zde hnízdí např. strnad luční, ťuhýk obecný, pěnice vlašská, hrdlička divoká, skřivan polní a krutihlav obecný.

Milovická stráň

Pro Milovickou stráň jsou typické teplomilné doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem a drnové a luční stepi. Květena rezervace čítá přes 200 druhů rostlin, např. koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec pestrý, kozinec vičencovitý, medovník velkokvětý, oman oko Kristovo, plamének přímý, sasanka lesní aj. Byla zde nalezena jediná lokalita zárazy ožankové v českých zemích. Ze stepních druhů bezobratlých se tu pohybuje chrobák vrubounovitý. Na okraji lesů hnízdí např. bramborníček černohlavý, včelojed lesní, krutihlav obecný, žluna šedá, linduška lesní aj.
Na Růžovém kopci se střídají nevelké plochy luční stepi s kulturními trávníky, roste tu např. sasanka lesní, třemdava bílá a violka obojaká.

Anenský vrch

Anenský vrch pokrývají stepní lada s roztroušenými křovinami a výskytem několika chráněných druhů rostlin. Byl zde zaznamenán výrazný výskyt křepelek polních.