Mikulov

Přirozené centrum města ve své dnešní podobě vzniklo v posledních desetiletích 16. století, přesunem původního náměstí do těsné blízkosti vstupu do zámku. Během první poloviny 17. století zde vyrostla řada renesančních domů, mnohé se dochovaly v nepříliš změněné podobě dodnes...

Kostel sv. Anny s napodobeninou Svaté chýše z italského Loreta vyrostl v průběhu let 1623–1656 v dolní části mikulovského náměstí. Na jihozápadní straně kostela byla vystavěna pohřební kaple Dietrichsteinů, počátkem 18. století získal dvouvěžové průčelí podle návrhu J. B. Fischera z Erlachu. Celou stavbu značně poškodil zničující požár města v roce 1784...

Někdejší liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, stojící na výrazném skalním útesu tvoří již několik století nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova. Původně zeměpanský hrad byl Přemyslem Otakarem II. v roce 1249 udělen v léno Liechtensteinům. Ty na konci 16. století vystřídali Dietrichsteinové...

Část Mikulova v těsném sousedství zámeckého vrchu, od poloviny 15. století obydlená židovským obyvatelstvem, se postupně vyvinula v rozsáhlé židovské ghetto. Jeho jádrem byly dnešní ulice Husova, Alfonse Muchy a Brněnská.

Kozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města Mikulova. Po nedávných terénních úpravách se tato lokalita stala vhodným volně přístupným odpočinkovým centrem.

Svatý kopeček je jednou z dalších výrazných přírodních dominant Mikulova. Pro bohatý výskyt chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů bylo jeho území vyhlášeno za přírodní rezervaci. Na vrcholu Svatého kopečka naleznete poutní kostel sv. Šebestiána, zvonici a další sakrální stavby křížové cesty.

Jeskyně Na Turoldu je největší a nejvýznamnější jeskyně Pavlovských vrchů. Délka všech chodeb, síní a dómů přesahuje 1 km. Jeskyně je zvláštní svojí tzv. „turoldskou“ výzdobou a je významným zimovištěm netopýrů.