Mikulov

Kolegiátní kapitula

Expozice Dějiny význačné kolegiátní kapituly a kostela sv. Václava v Mikulově

Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově byla založena kardinálem Františkem z Dietrichsteina se svolením papeže v roce 1625. Úkolem probošta a sboru čtyř kanovníků bylo zajištění duchovní péče ve městě a konání pravidelných modliteb, v roce 1772 po vydání nových kapitulních statut byl počet členů kapituly zvýšen na osm. V čele kapituly stálo doposud dvacet pět proboštů, přičemž řada z nich náležela k významným osobnostem doby, jiní se zase zasadili o kapitulu, její hmotné vybavení a stavební podobu. Vedle mikulovské kapituly jsou na Moravě další tři – v Brně, Olomouci a Kroměříži.

Historie kapituly

Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově, jak zní celý oficiální název, byla založena s povolením papeže Řehoře XV. kardinálem Františkem z Dietrichsteina listinou z 22. srpna 1625. Prvním představeným kapituly – proboštem – se stal Jiří Otislav z Kopenic, doposud mikulovský farář a děkan (tyto úřady byly do budoucna s hodností probošta kapituly spojené). Úkolem probošta a čtyřech kanovníků bylo v prvé řadě zajištění duchovní správy ve městě a výkon přesně stanovaných každodenních modliteb. Hmotné vybavení nové instituce zajistil kardinál ze svých důchodů, v pozdějších letech bylo dále rozhojňováno. Založení kapituly, čtvrté v zemi, významně napomohlo prestiži Mikulova, v té době největšího poddanského města na Moravě. Úřad mikulovského probošta byl podle nařízení zakladatele obsazován na návrh majitele panství, církevně kapitula spadala až do roku 1783 pod olomouckého biskupa, resp. arcibiskupa, poté pod brněnského. O rok později byla v Mikulově utvořena druhá farnost, u kostela sv. Jana Křtitele, přičemž funkci duchovního správce zde od té doby vykonával jeden z členů kapituly. Již od počátku sídlil probošt se sborem kanovníků v domech v sousedství kostela sv. Václava, které získaly za rozsáhlé přestavby na konci 17. století proboštem Petrem Reharmontem svou dnešní podobu. Po vydání nových stanov kapituly v roce 1772 se počet jejích členů zvýšil na osm.

V čele mikulovské kapituly za dobu její existence vystřídalo dvacet pět proboštů, z nichž řada náležela k významným mužům své doby, a to včetně posledních dvou Vladimíra Nováčka a současného probošta Stanislava Krátkého, kteří oba v padesátých letech 20. století poznali život v komunistických věznicích. Z minulých dob připomeňme probošta Mikuláše Dufoura z Vionny (proboštem v letech 1781–1809), který byl císařem Josefem II. vyslán uklidnit rozjitřené náboženské poměry v Rakouském Nizozemí a velmi vážně se zabýval alchymií a pomáhal s pokusy kněžně Marii Kristině z Dietrichsteina v její laboratoři na zámku, nebo Vincence Weintridta (proboštem 1843–1849), významného myslitele a teologa, či spisovatele Karla Landsteinera (proboštem 1886–1909). Jiní se zasloužili o hmotné podmínky kapituly i o stavební podobu kostela a proboštství. Na druhé straně řada proboštů, i přes povinnost rezidence, držela úřad jako jednu z mnoha svých prebend, z kterých pobírali pouze hmotné požitky.

Kontakt

Otevírací doba

  • duben a říjen
    úterý – neděle 9.00 – 16.00 hod.
  • květen, červen, září
    úterý – neděle 9.00 – 17.00 hod.
  • červenec, srpen
    úterý – neděle 9.00 – 18.00 hod.

 

Vstupné

  • plné 20 Kč
  • snížené 10 Kč