Mikulov

Boží hrob

Zdejší stavba je napodobeninou původního jeruzalémského Božího hrobu, do kterého byl uložen Ježíš po té, co zemřel na kříži. Ačkoli se dlouho vedly spory o stáří této kaple, objevy z let 2009 až 2010 umožnily její vznik datovat před rok 1644.

 Boží hrob, Josef Hromek Boží hrob, Josef Hromek Boží hrob, Josef Hromek Pohled na Boží hrob od nástupního schodiště, Josef Hromek Lucerna Božího hrobu, Josef Hromek Datace na zdi Božího hrobu z roku 1544, Josef Hromek Vstupní mříž, Boží hrob, Josef Hromek Socha mrtvého Ježíše Krista, Josef Hromek Boží hrob, východní pohled, Josef Hromek Schodiště k Božímu hrobu, Josef Hromek

Kaple tedy byla již součástí souboru původních staveb z roku 1630, což dokládá jednak rytina města z roku 1673, ale zejména nápis objevený na zdi uvnitř kaple. Ten byl nalezen při poslední celkové obnově stavby a potvrzuje, že kaple byla navštěvována poutníky už v roce 1644.

Stavba má polygonální charakter a v interiéru je rozdělena do dvou částí – vstupní prostor a vlastní Boží hrob, kde je uložena socha ležícího Ježíše Krista.

Přístupové schodiště vedoucí k ochozu před kaplí je tvořeno 33 schody, které symbolizují délku života Ježíše Krista. Současné pískovcové schody pochází z roku 1908, kdy bylo toto schodiště rekonstruováno na náklad knížecí rodiny.

Poslední větší záchovné práce byly na kapli provedeny v roce 1951 po jejím poškození druhou světovou válkou. Vzhledem k tomu, že nepříznivé klimatické podmínky i působení vandalů přivedly objektu opět do neutěšeného stavu, bylo v 2. polovině roku 2009 přistoupeno k její celkové obnově. Práce byly dokončeny na jaře 2010, znovu vysvěcena byla v srpnu 2010.

Kaple je veřejnosti nepřístupná, její vnitřní prostor je však možno si prohlédnout skrze restaurovanou barokní mříž.