Mikulov

Vznik a konstrukce mostu

Situování loveckého zámečku na vápencový suk vyčnívající uprostřed hladiny rybníka Portz (též zvaného Nový), vybudovaného na sklonku středověku, přineslo s sebou i otázku přístupnosti objektu přes rozlehlou vodní plochu. Zásobování stavby zámečku si lze stěží představit omezené pouze na dopravu materiálu lodí. Je tedy na místě uvažovat o tom, že již době jeho výstavby, snad někdy ve dvacátých letech 17. století, existoval přístup na ostrov suchou nohou prostřednictvím mostu. Historické prameny stavbu cihelného mostu na Portz Insel blíže nespecifikují, můžeme tedy pouze nastolit otázku, zda stál již v době budování letohrádku, či zda mu předcházelo blíže neznámé, dřevěné provizorium.

Most byl situován do nejužšího místa rybníka, přesto dosáhl úctyhodné délky 95 m. Jeho šířka je 3,70 m. Tvoří jej patnáct půlkruhově klenutých cihelných mostních oblouků, oddělených subtilními pilíři s oboustrannými jehlancovými břity. Mostovku lemovala plná, cca 75 cm vysoká parapetní zídka. Krajní plně zděné úseky mostu zakončovala krátká rozevřená křídla s dekorativně tvarovanými nákolníky na koncích. Desáté pole mostu od jihu bylo původně tvořeno dřevěnou zvedací mostovkou; její existence je doložena ještě zobrazením na mapách z první třetiny 19. století, někdy brzy poté byla zrušena a prázdné pole bylo vyzděno v podobné formě jako ostatní části mostu. I úsek mostovky v původně nevyplněném poli byl po zaklenutí opatřen vápencovou dlažbou. Během současné rekonstrukce, kdy byl také proveden archeologický výzkum, bylo zjištěno, že na kamennou dlažbu navazovala vrstva cca 5–10 cm drobného štěrku z vápenců. Konstrukční řešení mostu bylo velmi promyšlené. Na část pilířů pod a mírně nad vodní hladinou byly užity velké opracované kamenné bloky, zbývající část byla provedená z cihel. Samotné mostní oblouky se směrem k patám dvakrát rozšiřují a v jejich vrcholech byly před líc vysazené cihly přitesány do dekorativního klenáku. Rovněž jehlancový tvar břitů byl získán finálním přitesáním cihelného zdiva. Jedinečně zachované zůstalo i řešení odvodnění mostovky skrze drenážní otvory vyložené obloukovými střešními krytinami – korýtky.

Historický plán mostu

Historický plán mostu zachycující jeho původní podobu ještě s dřevěným padacím polem. Zdroj: MZA v Brně, fond F 18 Hlavní registratura Ditrichštejnů v Mikulově, Historický plán mostu zachycující jeho původní podobu ještě s dřevěným padacím polem, nedatováno, mapa 107.

Výřez 3D modelu mostu

Na obrázku je zachycen výřez z celkového 3D modelu mostu za pomoci laserového skenování mostu provedeného v rámci archeologického průzkumu v roce 2019. Skenování bylo prováděno z důvodu zmapování rozsahu dochování původních konstrukcí mostu. Na prvním oblouku zleva je viditelná dodatečná úprava mostu dozděním klenby po původním dřevěném padacím mostu. Zdroj: Ing. Miloš Tejkal

publicita