Mikulov

Sedlec u Mikulova

Obec existovala pravděpodobně již od 13. století. Od roku 1332 byl Sedlec součástí mikulovského panství Liechtensteinů. Toto území bylo vždy v centru kulturního a politického dění, což přinášelo neustálé konflikty a plenění během válek. Dějiny Sedlece jsou spojeny nejen s majiteli mikulovského panství – Liechtensteiny a Dietrichsteiny, ale i majiteli sousedního panství Steinebrunn-Fünfkircheny.

Webové stránky obce Sedlec u Mikulova

Kostel sv. Víta

Původní kostelík, který byl roku 1424 vypálen při tažení husitů jižní Moravou, byl později opraven a asi v polovině 16. století přestavěn v pozdně gotickém slohu. Roku 1620 byl kostel znovu zdevastován uherským vojskem Bethlena Gábora. Chrám byl poté barokně přestavěn a v roce 1672 nově zasvěcen svatému Vítovi.

2 sochy sv. Jana Nepomuckého

Dvě sochy sv. Jana Nepomuckého měly původně zřejmě ochraňovat obec z východní i západní strany. První socha z roku 1717 stojí u cesty ze Sedlece u Mikulova k Portzskému mlýnu a druhá před kostelem.

Sirné lázně

Historie zdejších lázní se datuje už od roku 1362. Sirnaté minerální vody léčily řadu neduhů, například revma, kožní a neuralgické choroby. Období rozkvětu zahájil v roce 1669 Ferdinand Dietrichstein, když koupil téměř pustý dům s léčivým pramenem a postavil zde první budovu lázní. V roce 1782 ji Karel Maxmilián Dietrichstein nechal strhnout a na jejím místě vybudoval moderní léčebný komplex v barokním slohu. Ročně se zde vystřídalo až 1 000 hostí z Moravy i Dolních Rakous. Brzy po druhé světové válce byl provoz lázní ukončen. Pramen v Sedleci u Mikulova přesto nadále zůstává vzácným darem přírody a lázně čekají na svého nového zakladatele.

publicita