Mikulov

Více informací

Rybniční nádrže navíc neposkytovaly pouze ryby, hojně bylo využíváno sekané rákosí, které sloužilo jako střešní krytina nebo jako palivo, a také byly zdrojem ledu, významné komodity potřebné pro uchování potravin a nápojů ve sklepích. Rybníky také přispívaly ke klimatickým poměrům vhodným pro pěstování vína. Rozsáhlé i menší rybniční soustavy rovněž představovaly první velká vodohospodářská díla regulující energii vody potřebnou pro fungování mlýnů, které byly pro úrodnou jihomoravskou krajinu v předmoderní době zdaleka nejvýznamnějším průmyslovým zařízením.

Mlýny byly budovány od vrcholného středověku buď přímo na náhonech odpojujících se od hlavního koryta řeky Dyje, anebo právě na rybnících napájených menšími potoky, jako byl například Sedlecký mlýn u hráze rybníka Portz (Nový rybník).

Postupný úpadek a dočasný téměř úplný zánik rybníkářství na jihu Moravy v moderní době způsobil enormní hlad po orné půdě projevující se od počátku 19. století a kulminující v jeho závěru. Rostoucí populace, dobové agronomické myšlení, zavádění nových plodin i lepší metody hospodaření na orné půdě dohromady vedly k vysoušení rybníků a ke snahám o regulaci vodních toků.

Z velkých nádrží v úplnosti přežil jen mimořádně bohatý rybník Nesyt, rybník Portz redukovaný tělesem železniční trati Břeclav – Znojmo byl obnoven po roce 1945.

Kolorovaná mapa rybníka Portz u Mikulova z roku 1786. Zdroj: MZA v Brně, fond F 18 Hlavní registratura Ditrichštejnů v Mikulově, Kolorovaná mapa rybníka Portz u Mikulova z roku 1786, mapa 102.

Kolorovaná mapa rybníka Portz u Mikulova z roku 1786. Zdroj: MZA v Brně, fond F 18 Hlavní registratura Ditrichštejnů v Mikulově, Kolorovaná mapa rybníka Portz u Mikulova z roku 1786, mapa 102.

publicita