Mikulov

Společné území

Krajina mezi někdejšími pomezními hrady v Mikulově a ve Falkensteinu bývala v historii jedním spojitým prostorem.

Unikátnost zdejší krajiny na hranicích jižní Moravy a Dolních Rakous vytvářely a dosud vytváří nejen města, ale také přírodní rezervace moravské i rakouské části Pavlovských vrchů a Podpálaví, krajinářské parky Lednicko-valtického areálu a rovněž existence rozsáhlé kulturní krajiny mezi Mikulovem a Vídní.

Již v době kolem 11. až 13. století se celé toto území stalo majetkem feudálů a silnou historickou vazbu si udrželo až do druhé světové války. Pestrá mozaika jedinečných památek spojených s vývojem krajiny od dávných dob až po současnost zůstala dodnes zachována na obou stranách moravsko-rakouské hranice.

Tato oblast mezi Vídní a Mikulovem se stala ekonomicky bohatou především díky mimořádnému finančnímu potenciálu tehdejších majitelů – šlechtických rodů Dietrichsteinů, Liechtensteinů, Fünfkirchenů, Sinzendorfů, Harrachů a mnoha dalších. Příslušníci těchto rodů patřili k bohaté aristokracii rakousko–uherské monarchie, byli také většinou vzájemně spřízněni a vlastnili rozsáhlé pozemky na obou stranách hranice. Jejich jmění, kulturní rozhled, cílevědomost, ctižádost a další dobové hodnoty se spolu s účinkem pozitivní rivality trvale promítly do osobité kresby zdejší krajiny.

Pohled na Mikulov ze Svatého kopečku

Pohled na Mikulov ze Svatého kopečku.

publicita