Menu Zavřít

Zámek

nepřehlédnutelná dominanta Mikulova

nepřehlédnutelná dominanta Mikulova

Zámek

Někdejší liechtensteinský a později dietrichsteinský zámek, stojící na výrazném skalním útesu tvoří již několik století nepřehlédnutelnou dominantu Mikulova.

Původně zeměpanský hrad byl Přemyslem Otakarem II. v roce 1249 udělen v léno Liechtensteinům. Ty na konci 16. století vystřídali Dietrichsteinové a za jejich vlády získal po požáru v roce 1719 zámek svou dnešní podobu. V roce 1945 při ústupu německé armády zámek do základů vyhořel, avšak díky péči Spolku pro obnovu mikulovského zámku byl v 50. letech náročně opraven. K nejzajímavějším součástem zámku patří zámecká knihovna a sál předků. Nyní je zámek sídlem Regionálního muzea v Mikulově a naleznete zde hned několik zajímavých expozic.

Chcete se dozvědět více?
kontaktujte nás
Regionální muzeum v Mikulově
Zámek 1/4
692 01 Mikulov
www.rmm.cz

základní informace

Bezbariérový přístup

NE

Cena

Komentované prohlídky

Od gotiky po empír, Galerie Dietrichsteinů / plné vstupné 180 Kč, snížené 90 Kč, rodinné 400 Kč

Touha a důstojnost – ze sbírek rodu Dietrichsteinů / plné vstupné 120 Kč, snížené 60 Kč, rodinné 300 Kč

Zámecká knihovna / plné vstupné 120 Kč, snížené 60 Kč, rodinné 300 Kč

Zámecké sklepení s obřím sudem / plné vstupné 120 Kč, snížené 60 Kč, rodinné 300 Kč

Nekomentované prohlídky

Římané a Germáni v kraji pod Pálavou / plné vstupné 120 Kč, snížené 60 Kč, rodinné 300 Kč

Víno napříč staletími / plné vstupné 120 Kč, snížené 60 Kč, rodinné 300 Kč

Zámecká kaple / zdarma

Sezónní výstavy / Informace k výši vstupného na tel. čísle 519 309 014, 777 061 230 nebo na e-mailové adrese pokladna@rmm.cz

Otevírací doba

duben, říjen, listopad
pátek–neděle
9:00–16:00

květen, červen, září
úterý–neděle
9:00–17:00

červenec a srpen
pondělí–neděle
9:00–18:00

Více informací zde: www.rmm.cz/czech/vstupne.html

Průvodce

ANO

O existenci zeměpanského hradu na pomezí Moravy a Dolních Rakous lze uvažovat od druhého desetiletí 13. století. V roce 1249 byl zřejmě rozestavěný hrad udělen Přemyslem Otakarem II. v léno Jindřichovi z Liechtensteina a stal se základem pozdějšího rozsáhlého rodového majetku. Za prvních Lichtensteinů došlo do konce 13. století k dotvoření hradního areálu výstavbou válcové věže s břitem v čele severního předhradí, vybudováním silné obvodové zdi i úpravou hradního paláce. Na skalisku mezi prvním a druhým nádvořím vyrostla štíhlá okrouhlá věž, vybavená před rokem 1380 kaplí Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. V roce 1402 byl na hradě u Jana II. z Lichtensteina po svém útěku z vídeňského vězení krátce ubytován Václav IV.

Mikulov představoval hlavní sídlo rodu Lichtensteinů, a proto byl hrad neustále přestavován, aby dokázal zajistit pohodlné a dostatečně reprezentativní ubytování občas velmi početné rodiny. V druhé polovině 15. století vzniklo dnešní první nádvoří s hranolovou věží a o něco později byla přistavěna tzv. Udírenská věž. K zásadní přestavbě došlo před polovinou 16. století vybudováním čtyř protáhlých raně renesančních bastionů, později využitých k dalšímu rozšiřování zámku. Nákladný životní styl i nepříliš dobré hospodaření dohnalo roku 1560 Kryštofa IV. z Lichtensteina k prodeji celého mikulovského panství Ladislavu Kereczenyimu z Kaniafeldu za 60.000 tolarů, avšak již Ladislavovým synem rod vymírá a celé panství přešlo jako odúmrť na císařskou komoru.

V roce 1575 obdržel uvolněné panství darem od císaře Rudolfa II. Adam z Dietrichsteina (1527–1590), vyslanec císařského dvora v Římě a Madridu a v držení jeho potomků Mikulov zůstal až do roku 1945. Největšího rozkvětu se Mikulov dočkal za vlády Adamova syna Františka Serafína, kardinála a olomouckého biskupa (1570–1636), který nechal mimo jiné přestavět i dosavadní renesanční zámek. Místo severního bastionu vznikl sál předků, pozměněn byl přístup do zámku, na prvním nádvoří vyrostla budova zámeckého divadla a po vzoru severního bastionu byly zastavěny i západní a jihozápadní. Během třicetileté války byl zámek dvakrát obsazen nepřátelskými vojáky, v roce 1620 vojskem vzbouřených stavů a v roce 1645 Švédy, obojí samozřejmě přineslo škody na stavbách i mobiliáři.

Další výrazné přestavby pozměnily podobu zámku v druhé polovině 17. a na počátku 18. století. Téměř dokončené stavební dílo zničil 10. srpna 1719 rozsáhlý požár, po kterém musel být zámek vystavěn de facto znovu. Všechny stavby byly výškově sjednoceny, zcela nově byla uspořádána patra a přibyly budovy jízdárny podle návrhu F. A. Grimma a venkovního traktu mezi jižním a jihozápadním bastionem se salou terrenou v přízemí. Na vnitřních úpravách se podíleli významní umělci, v první řadě malíř A. J. Prenner, sochař I. Lengelacher, ten zhotovil i sochy podél cesty do zámku, a umělecký zámečník H. G. Forster, mj. autor dvoukřídlé kované brány do zámecké zahrady. V této podobě zámek přivítal v roce 1805 francouzského císaře Napoleona I., který si jej původně vybral pro mírová jednání po bitvě u Slavkova.

K dalším významným zásahům došlo na zámku až v 19. století, a to především úpravou čestného dvora a jeho vymezením vůči náměstí. V roce 1866 bylo na zámku tehdejšího rakouského ministra zahraničních věcí Alexandra Mensdorff-Pouillyho po nešťastné bitvě u Hradce Králové uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem. Snad k ještě větší pohromě než v roce 1719 došlo na zámku v dubnu 1945, když za ne zcela jasných okolností vypukl obrovský požár a téměř celá stavba do základů vyhořela. Po další tři roky spáleniště dále chátralo až teprve v r. 1948 se přistoupilo díky péči Spolku pro obnovu mikulovského zámku k adaptaci předzámčí a roku 1951 k rekonstrukci vlastního zámku podle projektu architekta O. Oplatka, dokončené počátkem 60. let. Zachráněné zbytky mobiliáře byly ponechány na zámku, který se stal sídlem Regionálního muzea. Nepoškozen zůstal po obou požárech unikátní obří desátkový sud na víno z roku 1643 o obsahu 1014 hl.

Čestný dvůr

Čestný dvůr v nejnižší úrovni zámeckého komplexu vznikl během stavebních úprav zámku po zhoubném požáru v roce 1719. Sochařská výzdoba čestného dvora je dílem Ignáce Lengelachera, autorem dvoukřídlé kované brány do zámecké zahrady je umělecký zámečník Heinrich Gottfried Forster. Čestný dvůr, důležitý prostor novověkých šlechtických sídel, přímo navazoval na nástupní prostor na cestě do zámku, který se svými výstavnými domy představovalo náměstí s radnicí a kostelem sv. Anny.

Vstup do zámeckého sklepa

Na předhradí u tzv. Udírenské věže byl za přestavby zámku kardinálem z Dietrichsteina vybudován u hradby prvního předhradí trakt s divadelním sálem, připomínaným roku 1640, a vysokým sklepením. Sem byl v roce 1643 umístěn obří sud na desátkové víno o obsahu 1014 hl z dílny brněnského bednáře Kryštofa Špechta.

Zámecká knihovna

V prostorách dnešní zámecké knihovny byl původně divadelní sál, zbudovaný Františkem z Dietrichsteina a poprvé připomínaný roku 1640. Rozsáhlá kardinálova knihovna byla tehdy na jiném místě a z velké části se stala kořistí švédských vojáků, kteří město a zámek dobyli v roce 1645 a ve 48 sudech ji odvezli do Švédska. Dnešní knihovna, čítající kolem 11 000 svazků, pochází až od dalších generací Dietrichsteinů i spřízněných šlechtických rodů, nemalý podíl tvoří knihy z bývalého piaristického gymnázia.

Břitová věž

Břitová věž byla postavena v čele severního předhradí v rámci rozsáhlé přestavby hradního areálu realizované před koncem 13. století Lichtensteiny. Břitem se opatřovaly útočištné věže, které mohly být ostřelovány pouze z jedné strany, a to právě ve směru předpokládané palby. Podobnou věž můžeme nalézt na hradech Bítově či Svojanově, v Čechách pak na Zvíkově a Strakonicích.

Hlavní věž

Štíhlá věž, stojící na skalisku mezi prvním a druhým nádvořím, patří mezi nejstarší stavby na hradním vrchu. Před rokem 1380 v ní Lichtensteini zřídili osmibokou kapli Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Za přestaveb zámku byla věž opatřena štíhlou jehlanovitou střechou, teprve během rekonstrukce po požáru roku 1945 ji nahradila dnešní barokní báň.

Pro více informací o aktuálních expozicích navštivte stránky Regionálního muzea v Mikulově.

Kontaktujte nás

Máte-li zájem o naše služby, neváhejte nás kontaktovat. Na Váš dotaz odpovíme co nejdříve, nejpozději následující pracovní den.

Odesláním souhlasím, aby město Mikulov jako správce zpracovávalo moje osobní údaje v rozsahu uvedeném v tomto formuláři za účelem zodpovězení dotazu. Další informace ke zpracování naleznete v informacích o ochraně osobních údajů.

umístění v mapě