06.05.2025
Informace k pálení zahradního odpadu
Odbor stavební a životního prostředí reaguje na časté dotazy ohledně pálení rostlinných materiálů. V prvé řadě je potřeba uvést, že se nejedná o novou legislativu. Ze zákona o odpadech (zákon č. 541/2020 Sb.) vždy vyplývalo, že se má s listím nebo posečenou trávou nakládat jako s biologicky rozložitelným odpadem. To znamená kompostovat, odkládat do hnědé popelnice nebo odvézt do sběrného dvora. Podle zákona o odpadech je biologicky rozložitelný odpad odpadem a spalování odpadu je povoleno pouze v zařízeních k tomu určených. Podle zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) je možné v otevřených ohništích pálit suché rostlinné materiály, které nejsou znečištěné nebo jinak kontaminované cizorodými chemickými látkami. Obec si může obecně závaznou vyhláškou stanovit podmínky pro spalování suchých rostlinných materiálů v otevřeném ohništi, při kterém nedochází k nakládání s odpady ve smyslu zákona o odpadech. Nic se tedy nezměnilo, pouze došlo ke sjednocení obou zákonů. Konec spalování se týká pouze rozdělávání ohně za účelem odstranění bioodpadu. Netýká se případů, kdy je oheň rozděláván pro přípravu pokrmů nebo jinou rekreační činnost (například „pálení čarodějnic“). V tomto případě je na ohništi dovoleno pouze spalování suchého dřeva, případně jiného vhodného paliva. Na listí ani trávě se špekáčky ani jiné pokrmy připravovat skutečně nedají. Dále připomínáme, že pálení klestu v lese je nadále povoleno, resp. „nezakázáno“, zákonem o lesích (zákon č. 289/1995 Sb.). Více viz Leták Ministerstva zemědělství k pálení klestu. Další z možností je účelové vypalování (povoleno je vypalování, nikoli pálení), z důvodu zajištění péče o rostliny, živočichy, přírodní stanoviště, zvláště chráněná území nebo v rámci provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence. Vypalování porostů včetně navrhovaných opatření jsou osoby povinny předem oznámit místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky. Přílohy
30.04.2025
Představení projektu Hasička
Vedení města Mikulov v pondělí v prostorách Kinoklubu představilo plány na oživení objektu bývalé hasičské zbrojnice. Veřejné prezentace se zúčastnila necelá padesátka lidí. Objekt, který je zapsaný jako kulturní památka, již více než dekádu nebyl plně v provozu. Vedení města věří, že si nyní zaslouží plnou pozornost a kvalitní celkovou rekonstrukci. „Obnova Hasičky se stala jedním z klíčových projektů a její nová náplň vychází z potřeby místních obyvatel, zachycené ve Strategii rozvoje města Mikulova 2035,“ řekla na úvod místostarostka Petra Korlaar, garantka projektu. S aktuálním stavem projektu auditorium seznámil architekt Tomáš Kozelský z architektonického studia Kogaa, které se specializuje na vdechování nového života starým objektům. Projekt je nyní ve fázi zpracované studie proveditelnosti, která měla za cíl zjistit, co je možné s objektem hasičské zbrojnice dělat.   Přízemní prostory jsou koncipovány jako multifunkční komunitní prostor, který může sloužit pro pestrou paletu činností. V levé části přízemí se počítá s gastroprovozem. V horním patře, které hasičům kdysi sloužilo jako zázemí, město navrhuje zřídit sdílené prostory. Ty uspokojí poptávku živnostníků z kreativních profesí a dalších podnikatelů. Podle místostarostky Petry Korlaar by provoz Hasičky měl v budoucnu být minimálně ekonomicky soběstačný.  „Studii jsme přihlásili do soutěže New European Bauhaus pro města do 20 000 obyvatel. Výsledky bychom měli znát do konce května. Pokud v ní uspějeme, budeme mít z velké části pokryté náklady na přípravu projektové dokumentace,“ uvedla Petra Korlaar.  „Navštívili jsme podobné prostory v jiných městech – například v Uherském Hradišti, Kunovicích, Valašských Kloboukách nebo Zlíně. V těchto městech slouží prostory například pro výuku jazyků, cvičení, hraní deskových her, pro byznysová setkání a řadu dalších aktivit. Všichni mají možnost ten prostor využít, zarezervovat si ho a využívat ho,“ říká místostarosta Mikulova Ivo Hrdlička.  Město má v rozpočtu na rok 2025 vyčleněnou částku 2 miliony korun na zpracování projektové dokumentace, na jejímž základě může vypsat výběrové řízení na výběr zhotovitele revitalizace. Cena revitalizace Hasičky je odhadovaná na 40–45 milionů korun. Město se chystá financování zajistit také z národních i evropských dotačních titulů.  Z diskuse se zúčastněnými občany vyplynulo, že vítají myšlenku komunitního prostoru pro obyvatele Mikulova. Debata se vedla především o tom, jakým způsobem by se znovuoživená Hasička měla využívat a komu by měla sloužit.  Podle Barbory Netopilové z brněnského komunitního centra KUMST není možné budovat komunitu shora, ta vzniká vždy od jednotlivých lidí, kteří se rozhodnou Hasičku ke svým aktivitám využívat. „Když Hasičku opravíme a zprovozníme, základ toho, co se v ní bude dít, je na vás,“ vyzvala účastníky prezentace Petra Korlaar.  O dalším posunu v projektu Hasička budou rozhodovat zastupitelé. Jak uvedla při svém vystoupení starostka Mikulova Jitka Sobotková: „Pojďme společně udělat další krok, abychom Hasičku oživili ku prospěchu nás všech.“  Přílohy