Projekt Mikulov, Portz Insel – zpřístupnění a obnova komponované historické krajiny realizovalo město Mikulov společně s partnery – obcí Sedlec u Mikulova a s rakouskou obcí Drasenhofen.
Příprava projektu započala již v roce 2016, kdy proběhla řada jednání s dotčenými vlastníky pozemků a dotčenými orgány státní správy a byly učiněny další přípravné kroky. V roce 2018 byla schválena dotace pro realizaci projektu z programu INTERREG V-A, spolupráce Rakousko – Česká republika 2014–2020. V období od září 2018 do září 2020 se pak uskutečnil samotný projekt. Hlavním cílem realizace bylo obnovit a zpřístupnit historický cihelný most s patnácti mostními oblouky, který je součástí areálu nemovité kulturní památky letohrádku Portz Insel ze 17. století. Opravený most byl současně zpřístupněn vybudováním a obnovením historické cestní sítě na katastrech obcí Mikulov – Sedlec u Mikulova – Drasenhofen.
Tímto krokem vzniklo chybějící napojení cyklostezky ve směru z Mikulova do Rakouska v této lokalitě. Neméně důležitými aktivitami projektu byly také vznik naučné stezky s šesti panely a odpočinkovými místy na trase obnovených cest, které umožní lepší orientaci návštěvníků lokality, a vydání brožury o významu této historické lokality s obnovenou památkou.
Příprava projektu, očištěný most, květen 2016
Foto: Ing Josef Hromek
Proč byl projekt realizován
Projekt vznikl z důvodu obnovy historicky velmi cenného území nacházejícího se jižně od rybníku Nový, tedy v oblasti současného poloostrova Portz Insel. Toto území bylo součástí komponované úpravy příměstské krajiny, kterou nechal vybudovat již v 17. století kardinál Dietrichstein. Jednalo se o jednu z prvních velkoryse urbanizovaných příměstských krajin na Moravě a pravděpodobně i v širším prostoru na sever od Alp.
Na ostrově v rybníku Portz (dnes Nový rybník) vyrostl letohrádek s květinovou výzdobou a lesní zahradou (oborou). Tento ostrovní areál, přístupný po dlouhém cihlovém mostu na obloukových pilířích a s městem Mikulov propojený dva a půl kilometru dlouhým oboustranným stromořadím lemujícím příjezdovou kočárovou cestu, byl mimořádným architektonickým dílem své doby.
Ještě koncem 19. století byl historiky označován za krajinářský klenot jedinečné krásy. Přibližně po 250 letech však začal postupný úpadek této komponované krajiny, a to v důsledku vysušení rybníku Portz v roce 1855, jeho původní výměra byla asi 100 ha, a také v souvislosti s realizací železnice, vedoucí přes toto území, v roce 1872. V polovině 20. století byl sice rybník ve své severní části částečně obnoven, nicméně po zřízení hraničního pásma byl již téměř úplný zánik původní komponované krajiny nevyhnutelný.
Stav mostu před opravou, rok 2015
Foto: Ing. Josef Hromek
Sedlec u Mikulova
Obec existovala pravděpodobně již od 13. století. Od roku 1332 byl Sedlec součástí mikulovského panství Liechtensteinů. Toto území bylo vždy v centru kulturního a politického dění, což přinášelo neustálé konflikty a plenění během válek. Dějiny Sedlece jsou spojeny nejen s majiteli mikulovského panství – Liechtensteiny a Dietrichsteiny, ale i majiteli sousedního panství Steinebrunn-Fünfkircheny.
Původní kostelík, který byl roku 1424 vypálen při tažení husitů jižní Moravou, byl později opraven a asi v polovině 16. století přestavěn v pozdně gotickém slohu. Roku 1620 byl kostel znovu zdevastován uherským vojskem Bethlena Gábora. Chrám byl poté barokně přestavěn a v roce 1672 nově zasvěcen svatému Vítovi.
Dvě sochy sv. Jana Nepomuckého měly původně zřejmě ochraňovat obec z východní i západní strany. První socha z roku 1717 stojí u cesty ze Sedlece u Mikulova k Portzskému mlýnu a druhá před kostelem.
Historie zdejších lázní se datuje už od roku 1362. Sirnaté minerální vody léčily řadu neduhů, například revma, kožní a neuralgické choroby. Období rozkvětu zahájil v roce 1669 Ferdinand Dietrichstein, když koupil téměř pustý dům s léčivým pramenem a postavil zde první budovu lázní. V roce 1782 ji Karel Maxmilián Dietrichstein nechal strhnout a na jejím místě vybudoval moderní léčebný komplex v barokním slohu. Ročně se zde vystřídalo až 1 000 hostí z Moravy i Dolních Rakous. Brzy po druhé světové válce byl provoz lázní ukončen. Pramen v Sedleci u Mikulova přesto nadále zůstává vzácným darem přírody a lázně čekají na svého nového zakladatele.
Drasenhofen
Je příhraniční obcí v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousko v okrese Mistelbach. Katastrálně k němu přísluší také obce Kleinschweinbarth, Stützenhofen a Steinebrunn se zámkem Fünfkirchen, který byl postavený v roce 1602. Nynější pozdně renesanční zámek je čtyřkřídlá, téměř čtvercová budova se čtyřmi věžemi v rohu. Od roku 1972 je zámek ve vlastnictví rodiny Fuhrmannů.
Život v místě ovlivňovala tzv. Vídeňská cesta, spojující Vídeň s Brnem, která vedla právě přes Drasenhofen. Velká éra této cesty, zvané také Císařská cesta (Kaiserstrasse), skončila v polovině 19. století, kdy původní staré cesty začala nahrazovat železnice. Poté se bývalá Císařská cesta v Drasenhofenu stala Sklepní ulicí (Kellergasse). Drasenhofen nabízí četné příležitosti pro pěší turistiku. Je totiž součástí Svatojakubské cesty v oblasti Weinviertelu.
„Traktorium“ – traktorový dvůr. Jde o sbírku traktorů, kterou stojí za to vidět. Doplňují ji motocykly, skútry, jízdní kola a různé zemědělské vybavení. Na vyžádání jsou možné prohlídky s průvodcem nebo také vyhlídkové okruhy po okolí.
Dalším oblíbeným turistickým cílem je kopec Kreuzberg, na jehož vrcholu se nachází Südmährerkreuz (Jihomoravský kříž). Odtud si můžete vychutnat krásné výhledy na Mikulov.
